Na grafu vidíme, že největší část vydává česká domácnost za služby 34,6%. I tento pohled by však byl příliš obecný, pokud bychom se nepodívali na změnu podle kategorií výdajů.

Pokud se podíváme na příkladový graf retrospekce 1998-2003, ukazující nejvyšší nárůsty výdajů oproti předchozím letům, tak zjistíme následující:

Zdravotnictví a telekomunikace jsou 2 vedoucí oblasti, nejvyšší dynamika nárůstu, kde zvýšení výdajů u domácností bylo nejrazantnější (u zdravotnictví je to otázka - nezbytnosti, u telekomunikací otázka - pokroku)

Bydlení a potraviny fixně nejvíce zatěžují rodinné výdaje - potraviny se pohybují okolo 19% podílu výdajů a bydlení díky nárůstu cen energie okolo 20% (po deregulace lze předpokládat ještě více) - obě oblasti můžeme zahrnout do kategorie nezbytnosti.

Oblečení a odívání - oblasti, kde domácnosti začali nejvíce šetřit (zde lze opět postřehnout odlišnosti v mentalitě a etnické odlišnosti ČR populace ' u odívání lidé v ČR upřednostňuji 1) materiál - pohodlnost, praktičnost 2) barva - umírněná, konzervativní 3) střih - zažitý nebo výrazně nevybočující, ne nevýznamnou ale sekundární roli má u Čechů módní styl)

Co z těchto příkladových informací obecně vyplývá?

O položky, bez kterých nelze žít a trh výrazně zvyšuje ceny - bydlení, zdravotnictví

O položky, které osoby zařazují do společensky uznatelného vnímání - mobilní telefony, spotřební elektronika

O položky, které dávají příležitost vyššího společenského statutu, uplatnění a tedy i perspektivy lepší životní úrovně - vzdělání.

O položky, které nejsou nezbytností a zároveň nepřinášejí dlouhodobý užitek

O položky, kde existuje vysoká konkurečnost, složité srovnání vlastností, tzv. možnosti alternativ a možnost výrobců snižovat náklady (což jsou právě i mnohá řady potravin - důsledek = výběru diskontů a hypermarketů, které pro nákup potravin představují 35% českých domácností)

Každý podnikatel, firma zaměřená na spotřebitelský trh by si tedy měl zcela jasně zařadit své produkty, jednotlivé sortimentní řady do jednotlivých kategorií a až posléze na základě kategorizace zvolit hlavní podnikatelské cíle.V mezní míře to může znamenat i změnu oblasti podnikání! Samozřejmě, že samotná kategorizace sortimentního portfolia nestačí, nutné je srovnání s konkurencí a další portfólio analýz, ale může výrazně pomoci ve změně pohledu a často zastřenost skutečné situace - v samotném důsledku výrazně ušetří často vynakládanou osobní energii a peníze.

Pro přesnější rozbor výše uvedeného příkladu doporučujeme např.: 1) Analýzu makroprostředí - výklenek ekonomika, mentalita a etnika 2) Analýzu úspěšnosti sortimentní nabídky 3) Strukturu zákazníků podle kategorizace 4) Analýzu vývoje prodeje podle sortimentu 5) Okolní prostředí - zákazníci atd.